Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (a některých dalších zákonů) se blíží do legislativního finále. V pátek 22. 11. 2024 byla schválena Poslaneckou sněmovnou a lze tak očekávat, že avizované změny přinese již od 1. 1. 2025. Novela se věnuje více tématům, v tomto článku se však zaměříme na oblast zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Jedním z cílů chystaných změn je zvýšit pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním postižením (dále také „OZP“), podpořit jejich začlenění na trh práce a přinést lepší podmínky jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Dalším záměrem je však také řešit problémy s účelovým využíváním příspěvku na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce a zamezit obcházení povinnosti zaměstnávat OZP.
Podívejme se ve stručnosti na hlavní body novely, které by měly výše uvedených záměrů docílit.
NÁHRADNÍ PLNĚNÍ NAMÍSTO (DOSTATEČNÉHO) ZAMĚSTNÁVÁNÍ OZP
Pokud máte jako zaměstnavatel povinnost zaměstnávat OZP (tj. jste zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci), můžete tuto povinnosti splnit namísto přímým zaměstnáváním také (i) náhradním plněním, tj. odebíráním výrobků, služeb nebo zadávání zakázek zaměstnavatelům na chráněném trhu práce, nebo (ii) odvodem do státního rozpočtu, případně jejich kombinací. Stát se nicméně snaží motivovat zaměstnavatele, aby svůj povinný díl plnili především přímým zaměstnáváním. Toho chce docílit dvěma opatřeními. Pojďme si je představit.
Omezení náhradního plnění – zrušení možnosti plnit tuto povinnost odebíráním výrobků nebo služeb od osoby spojené dle zákona o daních z příjmu
Z důvodové zprávy totiž dále vyplývá, že někteří zaměstnavatelé se snaží obcházet povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením při náhradním plnění, a to tak, že vyčlení OZP do účelově vytvořené společnosti na chráněném trhu práce, přes kterou pak odebírají výrobky nebo služby. Nově by toto nemělo být možné, neboť novela zavádí omezení, že pro uplatnitelnost v režimu náhradního plnění již nebude možné odebírat výrobky nebo služby od osoby, která je osobou spojenou dle zákona o daních z příjmu (tj. např. mateřské a dceřiné společnosti, ale také společnosti kapitálově spojené). Cílem náhradního plnění totiž je, aby skutečně docházelo k podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením, nikoli jen k formálnímu plnění povinnosti.
Odstupňování výše odvodu do státního rozpočtu při plnění povinného podílu zaměstnávání OZP na volném trhu práce
Co se týče plnění povinnosti odvodem do státního rozpočtu, tak ten je nyní nastaven ve výši 2,5násobku průměrné měsíční mzdy za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnávat (4 %). Tento odvod by měl být od Nového roku nově odstupňován v závislosti na plnění formou přímého zaměstnávání, aby byli zaměstnavatelé motivovaní plnit svůj povinný podíl právě tímto způsobem.
Zaměstnavatelé, kteří i nadále nebudou plnit svůj povinný díl přímým zaměstnáváním, budou nově odvádět až 3,5násobek průměrné mzdy. Pro některé zaměstnavatele se tak může nezaměstnávání OZP pěkně prodražit.
Naopak ti zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením alespoň částečně, mohou od roku 2025 ušetřit, a to podle toho, nakolik se přiblíží zákonem stanovenému limitu (4 %).
Jak tedy má být odstupňován odvod do státního rozpočtu dle zaměstnávání OZP u jednoho zaměstnavatele?
- 1násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel nesplní 4 %, ale dosáhne alespoň na 3 %;
- 2násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel svým podílem dosáhne alespoň na 1 %;
- 3,5násobek průměrné mzdy, pokud podíl zaměstnavatele bude nižší než 1 %.
Mimochodem, pokud zaměstnavatel využívá kombinované metody náhradního plnění – tedy zčásti přes odběr výrobků a služeb a ve zbývající části odvodem do státního rozpočtu, pak i tato možnost zůstane zachována. Jen bude potřeba pamatovat na to, že se celková cena odebraných výrobků a služeb (bez DPH) vydělí 7násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku – kdy výsledek bude odpovídat počtu OZP, které se mohou započítat do plnění povinného podílu OZP.
Podle toho, nakolik se po výše uvedeném započtení bude plnit podíl, bude možné určit jeden ze tří výše uvedených koeficientů násobku průměrné mzdy, který zaměstnavatel bude muset odvést za každou „chybějící“ OZP do dosažení povinného 4% podílu.
Můžeme Vás ale uklidnit, že výše popsané změny týkající se plnění povinného podílu OZP se netýkají odvodu do státního rozpočtu za rok 2024 (který je mimochodem splatný do 15. 2. 2025).
OMEZENÍ PŘÍSPĚVKŮ NA CHRÁNĚNÉM TRHU PRÁCE
„Zastropování“ částky provozní části příspěvku na chráněném trhu práce na 0,8násobek čtvrtletní částky náležejícího mzdového příspěvku
Dosud bylo možné uplatnit nárok na zvýšení příspěvku na další náklady (tj. náklady na provozní asistenty, dopravu a přizpůsobení provozovny) vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání OZP uznaných invalidními v 1., 2. či 3. stupni, a to až do výše rozdílu maximální částky příspěvku na zaměstnávání OZP (aktuálně 16.700 Kč) a skutečné výše poskytnuté mzdové složky příspěvku. Takové nastavení však vedlo některé zaměstnavatele k zaměstnávání OZP na minimální úvazky s minimální mzdou, neboť provozní část příspěvku nebyla nijak vázána na velikost úvazku (příkladem – na osobu, která si vydělala 3.000 Kč, byl poskytnut příspěvek na provozní náklady ve výši 12.000 Kč). Od Nového roku by tomuto účelovému zneužívání měl být konec a příspěvek na provozní náklady by již neměl být vyšší než samotný výdělek osoby se zdravotním postižením
POZOR: náklady na dopravu nebude nově možné uplatňovat také v případě, že poskytovatel dopravy bude osobou spojenou podle zákona o daních z příjmů.
Zavedení maximální výše mzdových nákladů provozních pracovníků (pracovních asistentů) na 1,5násobek průměrné mzdy
Když už jsme u těch příspěvků a limitů, v rámci pozměňovacích návrhů byl schválen také limit maximální výše mzdových nákladů provozních pracovníků, a to na 1,5násobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícímu roku, za který je o příspěvěk žádáno. Ačkoliv celková výše příspěvku bude již omezena limitem 0,8násobku mzdového příspěvku, z důvodové zprávy vyplývá, že účelově vykazované mzdě toto opatření samo o sobě nezabrání. Pro zajímavost uvádíme, že docházelo prý i k případům, kdy zaměstnavatel nárokoval hodinovou mzdu pracovního asistenta kolem 8.000 Kč. To už je hezká hodinovka, že?
NA ZÁVĚR JEDNA POZITIVNÍ ZMĚNA
Možnost uzavřít dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce v případě pravomocné pokuty na úseku zaměstnanosti / inspekce práce
Na závěr také jedna pozitivní změna pro zaměstnavatele, kteří chtějí s Úřadem práce uzavřít dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce, ale nyní jim v tom brání uložená pokuta za přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce (a to v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody). Nově by toto omezení nemělo platit a možnost uzavřít dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce se tak otvírá i zaměstnavatelům, kteří v minulosti udělali nějaký ten „přešlap“.
Ostatní podmínky nicméně stále platí – a naopak nově se u podmínky „neodsouzení“ za podvod v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání OZP nehledí jen na zaměstnavatele, ale také na člena jeho statutárního orgánu. Tak na to pozor!
Tímto jsme ty nejzásadnější změny týkající se OZP vyčerpali. Co na ně říkáte? Dejte nám vědět – a pokud by Vás novela zákona o zaměstnanosti zajímala i z hlediska nových pravomocí OIP nebo pozměňovacích návrhů přinášejících změny v oblasti „dohodářů“ a benefitů z daňového hlediska, připojte se na náš novinkový webinář.
