Máte se zaměstnanci sjednanou doložku mlčenlivosti o mzdě? Pozor na pokutu až 400 000 Kč.
Při revizi pracovněprávní dokumentace našich klientů se poměrně často setkáváme s tzv. doložkou mlčenlivosti o mzdě – tedy s ujednáním, které zakazuje zaměstnanci sdělovat svým kolegům či jakýmkoliv třetím osobám údaje o výši své mzdy.
Nové znění zákoníku práce
Zatímco dosud se doložka mlčenlivosti o výši mzdy pohybovala „na hraně“ zákonnosti*, s účinností tzv. flexibilní novely (tedy předpokládáme od 1. 6. 2025) se do zákoníku práce výslovně zakotvuje zákaz takového ujednání:
㤠346a
Zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody.“
S tím, že jakékoliv takové omezení zaměstnance bude nově klasifikováno jako přestupek na úseku rovného zacházení dle zákona o inspekci práce, za který může být zaměstnavateli uložena pokuta až ve výši 400 000 Kč (a to ať již fyzické či právnické osobě).
Tedy pokud máte ve vnitřním předpise, v pracovní smlouvě či v jiném ujednání se zaměstnancem stanovené / sjednané omezení v nakládání s informacemi o jeho mzdě – nejen, že je takové ustanovení nevymahatelné (tak tomu ovšem ve valné většině případů bylo i doposud), ale nově již inspektorát práce nebude ani zkoumat oprávněný zájem zaměstnavatele na takto uložené povinnosti (tedy zda je daná doložka oprávněná či nikoliv), neboť půjde bez dalšího o přestupek.
Doporučujeme Vám proto jakékoliv ustanovení týkající se povinnosti mlčenlivosti o mzdě z Vaší pracovněprávní dokumentace odstranit a třeba to vzít jako příležitost pro její celkovou revizi.
Směrnice o transparentním odměňování
Ostatně bylo jen otázkou času, kdy právní předpisy výslovně zakáží zaměstnavatelům ukládat zaměstnancům povinnost mlčenlivosti ohledně výše jejich mzdy. Zákaz bránit zaměstnanci ve sdílení informací o své odměně totiž vyplývá také z článku 7 odst. 5 Směrnice EU o transparentnosti odměňování[1], která si klade za cíl zajistit rovné odměňování mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci, a to právě prostřednictvím vyšší transparentnosti odměňování. Aby se totiž zaměstnanci mohli účelně domáhat stejné odměny za práci stejné hodnoty (viz také § 110 zákoníku práce), musí logicky znát výši odměny svých kolegů na stejné pozici.
(Jen pro úplnost, zaměstnanec sice může o své mzdě nakládat dle libosti, ale opravdu pouze o své. Údaj o mzdě je totiž osobním údajem, který je chráněn dle GDPR. Pokud se tedy zaměstnanec od svého kolegy dozví výši jeho mzdy, nemůže ji libovolně šířit dál mezi další osoby bez jeho souhlasu, aniž by se sám nevystavil riziku porušení GDPR.)
Zákoník práce nám tak s ročním předstihem transponoval dílčí část Směrnice o transparentnosti odměňování, kterou máme jako členský stát Evropské unie povinnost implementovat do našeho právního řádu nejpozději do 7. června 2026. Na tom se dle námi dostupných informací pracuje – byť jsou zatím hotové jen teze, tak je otázkou, jak celá transpozice dopadne – i s přihlédnutím k letošním volbám do Poslanecké sněmovny.
*Jak vyplývá ze stanoviska veřejného ochránce práv z roku 2020[2], pokud zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem / určí (např. vnitřním předpisem) zaměstnanci povinnost zachovat mlčenlivost o výši své mzdy a zachování této informace není v jeho oprávněném zájmu, porušuje tím povinnost stanovenou v § 4a ve spojení s § 301 písm. d) zákoníku práce, přičemž za oprávněný zájem zaměstnavatele nelze považovat takovou doložku mlčenlivosti, která je (i) absolutní – tedy zaměstnanec nesmí výši své mzdy sdělit nikomu bez výjimky, a která je (ii) stanovena vůči ostatním zaměstnancům – kolegům.
[1] Celým zněním SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování
[2] Doporučení veřejného ochránce práv pro orgány inspekce práce – doložky mlčenlivosti k výši odměny Sp. Zn. 2/2020/DIS/HB (viz https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/Dolozky_mlceni.pdf)