Pracovněprávní vztahy procházejí poslední dobou turbulentními změnami. Jednou z nejdiskutovanějších je novela zákoníku práce, pro kterou se ujalo označení „flexinovela“, neboť si klade za cíl zvýšit flexibilitu pracovního trhu a přizpůsobit legislativu současným potřebám zaměstnanců i zaměstnavatelů. Koncem ledna prošla tato novela druhým čtení v Poslanecké sněmovně a cca v polovině února bychom se mohli dočkat čtení třetího. V průběhu legislativního procesu již došlo k předložení několika pozměňovacích návrhů, které mohou mít vliv na výslednou podobu flexinovely. V tomto článku Vás seznámíme s některými z nich.
Nejprve k flexinovele zákoníku práce
Flexinovela zákoníku práce má přinést do pracovněprávních vztahů řadu revolučních změn. Jedněmi z nejdiskutovanějších a nejcitlivějších jsou změny týkající se rozvazování pracovního poměru, kdy flexinovela přichází se zkrácením výpovědní doby v případě výpovědi pro porušení povinností zaměstnancem anebo při neuspokojivých pracovních výsledcích (dle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce), sjednocením výpovědních důvodů při pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnancem či prodloužením zkušební doby.
Méně mediálně vděčné, avšak pro zaměstnavatele i zaměstnance praktické, jsou poté další změny, jako např. možnost sjednat se zaměstnanci na rodičovské dovolené dohody mimo pracovní poměr na totožný druh práce, popř. přednostní nastavení bezhotovostní výplaty anebo možnost vyplácet mzdu v cizí měně (v omezených případech).
Původní vládní návrh však již nyní čelí v Poslanecké sněmovně hned několika pozměňovacím návrhům, které v případě, že projdou, budou mít větší či menší vliv na konečnou podobu flexinovely.
Zrušení vstupních lékařských prohlídek u kategorie 1
Ministr zdravotnictví je předkladatelem pozměňovacího návrhu, který ruší vstupní lékařské prohlídky pro zaměstnance v pracovním poměru k práci v kategorii 1 podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Dosud přitom platí povinnost podstupovat vstupní lékařské prohlídky vždy, když zaměstnanec nastupuje do pracovního poměru bez ohledu na kategorie prací. Z tohoto pohledu by mohlo dojít k výraznému odlehčení administrativní zátěže pro zaměstnavatele, zaměstnance i lékaře.
Neznamená to však, že by automaticky pro zaměstnance v kategorii první nepřipadala vstupní pracovnělékařská prohlídka v úvahu. Nadále by byla vyžadována v případech obdobných těm, kdy je vstupní prohlídka vyžadována u zaměstnanců pracujících na dohodu o výkonu práce mimo pracovní poměr, tj. v situacích, kdy:
- vstupní prohlídka bude vyžadována v souvislosti s pracemi, které jsou vyžadovány dle prováděcího předpisu č. 79/2013 Sb.;
- vstupní prohlídka je vyžadována dle specifických právních předpisů;
- vstupní prohlídku bude vyžadovat budoucí zaměstnavatel – pozor, na rozdíl od dohodářů zde nebude nutné, aby zaměstnavatel musel mít podezření na zdravotní nezpůsobilost;
- vstupní prohlídku bude vyžadovat osoba ucházející se o zaměstnání (zaměstnavatel mu poté vypíše žádanku).
Pokud zaměstnavatel vstupní prohlídku nebude vyžadovat (a není nezbytná dle jiného právního předpisu), bude platit, že osoba ucházející se o zaměstnání je zdravotně způsobilá, dokud se neprokáže opak (posudkem o pozbytí zdravotní způsobilosti). Naopak osoba ucházející se o zaměstnání se bude považovat za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, jestliže se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, pokud je k ní vyslána.
Program podpory zdraví
Výše uvedený pozměňovací návrh též zavádí tzv. program podpory zdraví.
V praxi by mělo jít o souhrn činností, jejichž účelem je napomáhat zaměstnancům zachovat a zlepšovat jejich zdraví, zvyšovat kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví a přispět ke zlepšení prevence vzniku onemocnění.
Přistoupení k tomuto programu bude z pohledu zaměstnavatelů dobrovolné a v případě zavedení zaměstnavatelem by mělo být dobrovolné přistoupení i z pohledu zaměstnanců. Pokud se zaměstnavatel však rozhodne program zavést, je povinen zavedený program každý rok vyhodnocovat a spolupracovat s osobami s prokazatelnou zkušeností v oblasti ochrany veřejného zdraví.
Více jasno by měla vnést do tohoto programu vyhláška Ministerstva zdravotnictví, které bude zmocněno k jejímu vydání na základě nové úpravy, bude-li schválena.
Tento pozměňovací návrh vychází z novely zákona o specifických zdravotních službách (sněmovní tisk č. 859), který byl však Poslanecké sněmovně předložen již 18. 11. 2024 a dosud ani neprošel prvním čtením. Záměrem tohoto pozměňovacího návrhu je tak zřejmě urychlení schválení již déle chystané změny za účelem snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů.
Výpověď bez udání důvodů
Jednou z nejdiskutovanějších změn je pozměňovací návrh, který má za cíl zavést do zákoníku práce výpověď bez udání důvodu, a který navrhla skupina poslanců ODS a TOP 09.
Tento návrh je koncepčně pojat v zásadě velmi jednoduše a zavádí možnost rozvázat pracovní poměr výpovědí bez uvedení důvodu pro všechny zaměstnance s výjimkou:
- zaměstnanců, kterým zbývá do starobního důchodu méně než pět let;
- zaměstnanců, kteří jsou poživatelé invalidního důchodu;
- zaměstnanců na mateřské, otcovské nebo rodičovské;
- těhotných zaměstnankyň;
- zaměstnanců odměňovaných platem.
Výpověď bez udání důvodů má být však spojena s odstupným ve výši dvojnásobku zákonného odstupného dle § 67 ZP (nenáleží-li mu ze zákona odstupné vyšší). Ačkoliv § 67 ZP obsahuje více kategorií odstupného, z důvodové zprávy vyplývá, že je tím myšlen dvojnásobek zákonného odstupného, které by zaměstnanci náleželo při výpovědi z organizačních důvodů. To znamená, že by se odstupné odvozovalo z délky pracovního poměru daného zaměstnance. Zaměstnanci by tak náležel:
- dvojnásobek průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr trval méně než 1 rok;
- čtyřnásobek průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky;
- šestinásobek průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr trval alespoň 2 roky.
Zaměstnavatel by tak zaměstnanci v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru platil mzdu za výpovědní dobu (anebo náhradu mzdy, pošle-li zaměstnance na překážky) a následně ještě přinejmenším dvouměsíční odstupné.
Snaha o prosazení tohoto pozměňovacího návrhu však bude spíše neúspěšná. Dva politické subjekty, které úpravu prosazují, nemají ani čtvrtinu všech poslanců a výrazně proti je i předkladatel flexinovely, tedy Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Zkušební doba „po staru“
Mezi prvními z pozměňujících návrhů je též návrh opoziční poslankyně za SPD Bc. Lucie Šafránkové. Pozměňovací návrh pouze vrací zpět návrh na prodloužení zkušební doby ze 3 na 4 měsíce, respektive ze 6 na 8 u vedoucích zaměstnanců, a to tak, aby maximální délky zkušební doby zůstaly zachovány (tedy v délce 3, resp. 6 měsíců).
Dále pozměňovací návrh vypouští odstavec umožňující zaměstnanci a zaměstnavateli se domluvit na přiměřeném prodloužení zkušební doby, jak je flexinovelou navrhováno.
Obdobný pozměňovací návrh předložila o dva dny později také poslankyně za hnutí ANO, Jana Pastuchová. Zdá se tedy, že také hnutí ANO bude hlasovat proti prodloužení zkušební doby na 4, resp. 8 měsíců.
Vzhledem k tomu, že jde však o návrhy opoziční, a že prodloužení zkušební doby není (na rozdíl od výpovědi bez udání důvodů) sporné mezi stranami vládní koalice, je spíše nepravděpodobné, že by tento pozměňovací návrh prošel.
Další pozměňovací návrhy – o těch zase příště 🙂
Mezi další pozměňovací návrhy patří například také:
- započítání doby řádně ukončeného studia doktorského studijního programu nebo doby péče o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), do doby dosažené praxe pro zařazení do platového stupně;
- změny v oblasti podpory při nezaměstnanosti, např. změna výše finančního zabezpečení pracujících osob v době nezaměstnanosti (se zaměřením na ochranu uchazečů o zaměstnání nad 52 let věku), zrušení tzv. redukce výše podpory v nezaměstnanosti u zaměstnanců, kteří ukončili zaměstnání sami nebo dohodou bez vážných důvodů, zvýšení procentní sazby podpory při rekvalifikaci a další.
* * *
Vše je nicméně zatím stále ve hvězdách – a my věříme, že koncem února již budeme znát flexinovelu v podobě schválené Poslaneckou sněmovnou. Co říkáte vy na výše uvedené návrhy, zejména pak na výpověď bez uvedení důvodu?